Odpovím otázkou, jestliže máte ve vlastnictví kromě pozemků ložiska i desetihektarovou šamotárnu - brownfield s železniční vlečkou a víte, že každý jednotlivý proces obohacování zvedá o násobky Vaši fakturaci a návratnost investice a máte v týmu ty nejlepší možné odborníky na kaolín v ČR… Nevyužil byste toho i za předpokladu navýšení instalačních nákladů a zaměstnání místně dostupných lidí, když víte, že o Vaše suroviny a jejich deriváty bude vždy zájem trhu, který jako bonus akcepruje u materiálových aktiv i inflační vlivy? Asi nelze odpovědět záporně a přitom mít alespoň základní ekonomické vzdělání a povědomí - tedy ano, rozhodně uporavovat a vyrábět.

Každý proces, kromě nakládky vyžaduje stavbu haly tak, aby byl kontinuální, představa je, že bychom určité frakce balili i do pytlů po 25kg a samozřejmě jsme teď ve fázi feasibility study na výrobu a obchodní model a čekáme na výsledky laboratoří s přesnými daty.

Kromě frakcí štěrkopísku a drceného kameniva, o které je jednoznačný zájem na straně budování železničních koridorů a pozemního stavitelství, půjde o kaolinové frakce, metakaoliny, žáruvzdorná ostřiva - pro výrobu protipožárních komponentů, čekáme na laboratoře a chceme vyvinout separaci hliníkového prachu. I z vytříděného křemíkového písku je zboží a dokonce v blízkém okolí máme poptávky na desítky tisíc tun ročně do výroby. Nevylučuji ani výrobu sérií izolátorů a šamotových komponentů na místě.

V ložisku jde o 20-24 pracovních míst po náběhu povoleného objemu těžby a v Šamotárně na úpravně, logistice a zpracování surovin na materiály až trojnásobek.
Dalších až 100 pracovních míst bude v Šamotárně na zpracování dřeva, kameniva a slezské žuly na výrobky a produkty. Jsme v jednání s existujícími zájemci.

Investorem jsou doposud společníci Vidnavského kaolinu s.r.o. - pouze české fyzické osoby. Strategického investora a majitele know-how na přepracování surovin v této chvíli nemohu prozradit, ale co prozradit mohu je to, že není jeden a zájem je značný a je možné, že vznikne i kombinace činností s více subjekty v Šamotárně.Vidnavský kaolin je zapsaným těžařem u MPO ČR, dlouhodobě se bavíme jen s brněnskou odbornou společnostzí ALTA, která nám nabídla spolupráci a feasibility study dle jejich mnohaletých zkušeností v těžařině, tomu jsme opravdu rádi.

Závazky jsou dvojí, závazky stanovené EIA, o ty se nebojím vůbec, aby vzniklo dostatečné množství dat, instalujeme s místním spolkem přístroje na měření hluku a prašnosti a budeme chtít měřit co nejdříve, abycho měli data před i po zahájení prací. Kontrolu za stát vykonává ČIŽP a Hygiena. Sami i na výzvu.

Smluvní závazky za věci nasmlouvané v dohodách s městem a obcemi budou mít písemnou formu a budou popsány tak, aby všechny strany věděly, které parametry si musejí hlídat, jak v těžbě, tak v platbách.

Nejstarší ze společníků pan František Kokna zmiňoval na městské radě, že za 45 let své pracovní a podnikatelské činnosti dodržel všechny závazky a nemíní to ve svém věku měnit. Musím podotknout, že je fajn, že nemá sociální sítě, protože příspěvky a komentáře některých, v dopisování na sítích silných jedinců, by se jej zcela jistě dotkly a určitě by se ptal: "Co jsi za život vybudoval a kolik dohod naplnil, že si dovolíš o firmě, kde jsem partnerem, a ve Vidnavě investuji od roku 1996, psát tak primitivně hrubé komentáře"

Těžbu neschvaluje město Vidnava, ale Báňský úřad a principiálně orgány České republiky - MPO. Ložisko samotné je státem chráněným zdrojem strategické suroviny, ze zcela převažující části mimo území města Vidnavy, a racionální využití ložiska je zákonem definovaným veřejným zájmem. V tomto ohledu je pokračování projektu a realizace těžby velmi pravděpodobné, prakticky jisté.

Všechny dopady na životní prostředí byly osvětleny a odsouhlaseny ve stanovisku MŽP EIA, město Vidnava bude účastníkem procesu těžby a věříme, že nadále jako podporující partner projektu. V případě neúčasti města Vidnavy na vlastním procesu těžby bude celý projekt pokračovat za podmínek MŽP EIA, tedy při zachování maximální ochrany životního prostředí, avšak s možnými variantami ohledně dopravy, jak uvádíme níže.

Informační systém EIA - portal.cenia.cz NEFUNGUJE

Území ložiska na katastru města Vidnavy je několikrát menší než území S.Č.V. a navíc se k němu zřejmě dostane těžba až po deseti a více letech od zahájení prací. Střízlivě se domnívám, že se jedná o vyšší desítky milionů korun za dobu těžby. Tyto prostředky by mohlo město při rozumném ekonomickém konání využít do infrastruktury již na začátku, protože by nebyl problém zajistit do výše celé částky úvěr za nadstandardních podmínek od českých bank ručený příjmem z poplatků těžby, nájmem koridoru pro pásový dopravník a v neposlední řadě i nárůstem daní z nemovitostí. Nabízíme opakovaně jednání o zřízení fondu pro Vidnavu a Velkou Kraš s podílem na těžbě. To je podmíněno dlouhodobou dohodou a spoluprací. Uvedené je zcela v souladu s již přijatým dlouhodobým plánem rozvoje města, zpracovaným za účasti fondů EU – viz dokument "Strategie rozvoje města Vidnavy pro léta 2021 – 2027".STRATEGIE ROZVOJE MĚSTA VIDNAVY PRO LÉTA 2021 – 2027 - Město Vidnavavidnava.cz

Město Vidnava nepřijde o podporu ze strany Vidnavského kaolinu s.r.o., problémy vyřešíme společně tak, aby dohoda byla přehledná a chtěná. Konstruktivní přístup města Vidnavy přitom zcela jistě povede mj. k maximalizaci takové finanční podpory ze strany Vidnavského kaolinu. Domníváme se, že existence ložiska není problémem, ale výhodou Vidnavy. Takto je těžba kaolinu i výslovně uvedena v již zmíněném dokumentu "Strategie rozvoje města Vidnavy pro léta 2021 – 2027". Také rozvoj šamotárny /10ha/ na železniční hub /kaolin, stěrkopísky, kamenivo, dřevo, štěpka, peletky a zpracování a posun žuly/ přinese rozvoj, přivede další investory a práce v regionu spolu s Vaší přírodou bude znamenat zvýšení hodnoty všech nemovitostí a služeb v místě. Velká Kraš je v těsném sousedství a lidé se znají a fungují jako celek.

Tato varianta je možná, ale rozhodoval by ji zřejmě soud a předpokládá naprostou nedohodu. Věřím, že se tomu vyhneme, výsledek soudu není v mých silách předvídat.
Kaolin a další položky v ložisku jsou strategická surovina, přikládám odkaz na Surovinovou politiku MPO tedy ČR zejména bod 3.2.7.

Území těžby se skládá z pozemků ložiska na KU Vidnava a Stará Červená Voda, které patří společnosti Vidnavský kaolin a jejím českým investorům již 27 let. Dále jde o pacht od Českých Lesů a Diecéze ostravsko opavské.Na stávajícím UP z roku 2016 je zaznačeno výhradní ložisko kaolinu. V novém návrhu změny UP, který byl projednán všemi dotčenými institucemi a schválen SU Jeseník a Krajským úřadem a jehož navrhovatelem změn bylo město Vidnava a proběhlo k tomu veřejné projednání a hlasování městského zastupitelstva, bylo navrženo použít stávající tunel a koridor pro zahloubený a krytý transportní pás z ložiska do šamotárny, kterou také vlastní Vidnavský kaolin s.r.o. a ten navíc ze strany chránit valem ze zeminy s výsadbou zeleně. Prozatím se domníváme, že toto neobyčejně investičně a provozně drahé řešení, představuje pro město Vidnava a jeho obyvatele komfort, který bychom neradi měnili. Potřeba rekalkulace tedy není uvažována, případnou nerealizaci dopravníku (transportního pásu) nevnímáme jako úsporu na naší straně, jak vyplývá i našich odpovědí na následující tři otázky.

Pokud dostaneme od města vyjádření, že nechce takový způsob dopravy, čemuž bychom opravdu nerozuměli, museli bychom hledat alternativní způsob dopravy, který však není pro vlastní projekt těžby zásadní. Řešení "dopravníkem" je z hlediska komfortu obyvatel města Vidnavy mnohem výhodnější, ale pro Vidnavský kaolin finančně nákladnější, přesto jej preferujeme a zahrnuli jsme jej do projektové dokumentace.

Roční objem těžby je v maximu EIA stanoven na 430tis tun, tj. při cca 250 pracovních dnech asi 1700 tun na den, tedy 85 nákladních aut při najetí plné těžby. Tato auta budeme mít v ložisku a nepředstavují tedy další investice, ale jak jsem uvedl, řešení pásem je daleko výhodnější pro komfort obyvatel města Vidnavy a my jej preferujeme a jsme připraveni jej zainvestovat.

Prozatím se tím nezabýváme, nabízí se dvě trasy, jak uvedl pan starosta na městské radě a také řekl, že si nezavře dveře pro tak zásadní dopravní řešení a dopravu auty přes město si nepřejí.

Rád bych co nejdříve vybudoval ve Vidnavě zázemí pro naši a svou činnost výkonného ředitele, paradoxně to nesouvisí s termínem referenda, zde máme svůj právní názor a očekáváme spuštění projektu a prací. Svou logiku má i má osobní přítomnost od května na všech jednáních s veřejností jak ve Vidnavě tak ve Staré Červené Vodě. Setkávám se a hovořím s lidmi a jsem překvapen zájmem o diskusi a o spolupráci. Podpoříme, a to dlouhodobě, i zájmové spolky a nové aktivity pro turistiku ve městě, ale domnívám se, že si tato sdělení nechám až po referendu, protože nemám zájem o poškození kredibility našich zájmů tím, že se soustředíme na jedno datum, naopak, dlouhodobě pište jako už mnozí před Vámi na [email protected] a jakmile zřídíme kancelář, bude to i na webu eurokaolin.com, který je naším firemním webem a budu se rád s Vidnaváky pravidelně potkávat osobně.

Stavba tratě do Nysy je momentálně reálná natolik, nakolik bude zájem o její obnovu od místních lidí na obou stranách hranice. Na Polské straně musí být navíc zájem železničních úřadů zejména správce železnic, který momentálně nemám nijak potvrzen. Na České straně jsme ochotni stavbu realizovat jako vlečku hrazenou z peněz těžařů, resp. spedice, která bude kaolín přepravovat a proto stačí zájem místních. Ale samozřejmě bude-li zájem úřadů, raději trať zprovozníme jako regionální v majetku státu postavenou z dotací EU stejně jako v Polsku. Dokud nebudu mít jistotu, že místní stavbu bezpodmínečně podporují, což je ke stavbě bezpodmínečně nutné, nebudu na polské straně zjišťovat jejich případný zájem. Ale ze zkušeností z posledních několika let, kdy se v Polsku obnovují tratě z dotací EU jak na běžícím pásu, věřím, že v Polsku bude o zprovoznění tratě zájem.

Pracuji na tom od chvíle, kdy jsem se ve Vidnavě poprvé objevil na pozvání Tomáše Hradila. Pracuji na tom však zatím jen teoreticky, protože přednější je obnova tratě do Vidnavy z Velké Kraše.

Momentálně je nejdůležitější podpora místních lidí, ta je nejdůležitější ve všech případech záchran i obnov jakýchkoli lokálních tratí. Lokálky slouží místním, proto byly stavěny a jen místní lidé mají v rukou jejich osud.

Netuším, jaký přínos trati bude pro místní na polské straně, ale pro ekonomiku polské železniční sítě mít přínos bude, protože vytěžený kaolín ve Vidnavě se bude moci přepravovat i přes polské území a pokud polské železnice budou schopné nabídnout nižší cenu přepravy než české železnice, bude kaolín přepravován přes jejich území. Hlavním přínosem pro Poláky ovšem budou dotace z EU na tuto trať. Poláci narozdíl od nás dokáží z dotací EU velmi těžit a velký počet obnovovaných lokálek v Polsku je toho zářným příkladem.

Pro Vidnavský region bude mít trať přínos především v rozvoji turistického ruchu. Ovšem jen za předpokladu, že toho dokáží místní náležitě využít. Dotace z EU zajistí povinnost na trati po mnoho let provozovat turistické vlaky, které přinesou místním podnikatelům jistotu přísunu turistů za předpokladu, že dokáží turistům nabídnout dostatečná lákadla.

Nepočítám firmu Vidnavský kaolin.
Netroufnu si predikovat, kolik pracovních míst dokáže přinést turistika, v tomto oboru se nepohybuji. Na to by lépe dokázali odpovědět místní podnikatelé.

Oživení je plně závislé na schopnostech místních podnikatelů. Trať jim jen přinese příležitost, jak ji ale dokáží využít, je jen na nich.

Časový horizont je nejlépe ihned, dokud EU přeshraniční železniční spojení dotuje, nikdo neví, jak dlouho tyto dotace budou.

Na Polské straně bude projekt financovat EU, na České straně nepředpokládám politický zájem ze strany vlády (ODS) a tak bude projekt financován zčásti dotacema EU na rozvoj vleček a zbytek zafinancuje firma Carbosped, kterou zastupuji, ale ovšem jen za předpokladu, že budeme smluvně přepravovat vytěžený kaolín a jiné materiály z vidnavského lomu.

Jsem přesvědčen, že pro region Vidnavska bude tento projekt velkým přínosem, ale jak jsem již několikrát zmínil výše, jen za předpokladu zájmu místních obyvatel a hlavně podnikatelů. Pro turisty musí vzniknout lákadla, kvůli kterým budou na Vidnavsko chtít jezdit.